Změna pohledu na začátek školní docházky.

Ve dnech  7. až 9. dubna 2003 navštívila Pedagogickou fakultu  Univerzity  Hradec Králové paní Sigrid HEINZE z Univerzity v Oldenburgu (Německo, Dolní Sasko). Návštěva byla uskutečněna v rámci výměnných pobytů programu Socrates / Erasmus. V souvislosti s pobytem kolegyně z Oldenburgu uspořádal Ústav pedagogiky a psychologie ve spolupráci s Katedrou německého jazyka a literatury PdF semináře pro studenty učitelství ZS 1. Jeden z nich se týkal aktuálního problému vstupu dětí do školy.

Rodina a způsob rodinného života procházejí neustálým vývojem. Změny tradiční rodiny, které probíhají ve vyspělých zemích zejména od druhé poloviny dvacátého století, se významně projevují na dětech a na jejich dětství. V rodinách je méně dětí (sourozenců), roste počet jedináčků, některé rodiny jsou založené jen na partnerských vztazích, mnoho rodin je neúplných. Přitom děti jsou stále více a dříve nezávislé na rodině, především v oblasti využití volného času. Mnohem větší dobu tráví děti doma samy, pouze ve společnosti televize, videa, počítače.

Rostoucí vybavenost rodin technickými prostředky (televize, video, DVD, počítače, připojení na internet  apod.) způsobuje, že děti přicházejí do 1. třídy s mnoha znalostmi a že dnes v určitých oblastech umějí a znají více než například před 20 lety. S ohledem na tyto skutečnosti se musí změnit i náš pohled na učení dítěte v době počátku školní docházky.

Obecně platí, že jsme různě vybaveni schopností učit se. Vliv na to mají genetické dispozice, architektura mozku, chemické procesy probíhající při činnosti mozku a v neposlední řadě i prostředí, v němž dítě vyrůstá. Na pedagogické otázky může dát zajímavé odpovědi i neuropsychologie. Dětský mozek si vybírá k zapamatování  především podněty smysluplné a podněty, které souvisejí s minulou zkušeností. Je třeba zdůraznit, že temperament a osobnostní vlastnosti výrazně určují směr, čím se dítě bude zajímat.

Tradiční představa, že dítě začíná se svými znalostmi a dovednostmi na počátku školní docházky "od nuly" je zcela mylná a způsob výuky odpovídající této představě dětem škodí. Mnozí vyučující už dnes s tímto názorem souhlasí, přesto nejsou schopni organizovat výuku tak, aby znalosti a zkušenosti dětí zohledňovali. Děti jsou pak při zahájení školní docházky "zasazeny" do organizačního systému vzdělávání, který vznikl před více než 200 lety a jehož charakteristické znaky se na mnoha školách a v myslích některých učitelek a učitelů stále úporně udržují.

Děti přicházejí do první třídy s různými znalostmi a jsou proto mezi nimi velké rozdíly. Vše nové je vstřebáváno do individuálního poznatkového systému (do "kognitivní základny"), každý sám konstruuje svůj svět poznatků.Těmto skutečnostem musí škola svůj vzdělávací program (kurikulum) přizpůsobit. Výuka musí vycházet z individuálních potřeb dětí, škola se musí přizpůsobit. Proces učení je úspěšný, když se podaří udržet kontinuitu mezi tím, co dítě již umí a tím, co si bude dále osvojovat. Učitel tedy musí co nejdříve poznat kompetence jednotlivých dětí, musí mít schopnost provázat nové poznatky s již osvojenou poznatkovou strukturou každého dítěte.

Zajímavé zkušenosti z Německa, které se týkají netradičního přístupu ke vzdělávání dětí ve věku kolem 6 let:

- Flexibilní vstup do školy: Není přesné ohraničení doby, kdy pro dítě končí mateřská škola a kdy začíná "normální" škola.
- Výuka organizovaná ve věkově smíšených skupinách.

V praxi to znamená, že škola a mateřská škola jsou navzájem propojené. Například pětileté a šestileté děti spolu pracují ve variabilních a  věkově smíšených skupinkách. Práce je organizována tak, že mladší si více hrají, starší se více zabývají "školními" úkoly (např. čtení, psaní, počítání). Nejstarší a nejvyspělejší přecházejí postupně do jiné místnosti (pracovny), kde se setkávají s náročnějšími úkoly.

Po 5. roce věku se rozvíjejí zejména kognitivní (poznávací) schopnosti dítěte, děti se seznamují s různými poznatky o přírodě a společnosti, lze rozvíjet schopnost učit se cizí jazyky.
Metody práce obvyklé v tradiční škole se pro předškolní období nedoporučují.

(Seminář zaznamenali: Vladimír Václavík, Blanka Křováčková)