Kolikrát jsme gramotní?

Původní význam slova gramotnost znamená dovednost číst a psát, která se získává obvykle v počátečních ročnících školní docházky. Gramotnost se tradičně váže jen na mateřský jazyk, do základní gramotnosti se také zahrnují dovednosti základních početních úkonů. Ve vyspělých zemích dosahuje gramotnost obyvatelstva téměř 100 %.

Současná civilizace však klade na člověka řadu požadavků, které přesahují základní "trivium" - umět číst, psát a počítat. Takto rozšířená vybavenost člověka pro jeho uplatnění v životě se označuje jako funkční gramotnost.

Před školu je na počátku třetího tisíciletí postaven úkol věnovat pozornost rozvíjení funkční gramotnosti, a to již od primárního vzdělávání (jedná se o analogii se situací na konci 17. a začátku 18. století, kdy škola zajišťovala alfabetizaci všeho obyvatelstva.

Funkční gramotnost je schopnost (dovednost, kompetence) orientovat se ve významných a důležitých informacích a úspěšně s nimi nakládat.

Funkční gramotnost má tři roviny:

Literární gramotnost je schopnost nalézt a porozumět informacím z textů, které nejsou určeny jako primární informační zdroje (texty v novinách – úvodníky, komentáře, eseje, texty v časopisech, publikacích apod.). Umět si vybrat z textu podstatné, porozumět těmto informacím a umět s nimi správným způsobem nakládat. Tento požadavek je o to složitější, že mnoho autorů různých textů se nevyjadřuje dostatečně přesně a srozumitelně. Literární gramotnost je rovněž schopnost umět vytvářet srozumitelné texty a další informační zdroje.

Dokumentová gramotnost je schopnost nalézt a porozumět informacím obsaženým v konkrétním dokumentu (jízdní řád, návod k obsluze, žádost o vydání dokladu …) a schopnost na tyto informace adekvátně reagovat (doplnit chybějící údaje, vyplnit formulář, postupovat podle návodu, pochopit dopravní spojení…). Vzhledem k rychlému rozvoji nových technologií a častější inovaci výrobků je stále více nutné "umět si s novým výrobkem poradit sám" a umět využít všechny jeho funkce.

Kvantitativní gramotnost je schopnost pracovat s číselnými údaji, schopnost aplikovat ve správném pořadí matematické operace a schopnost tyto údaje a výsledky provedených operací správně interpretovat.

Bylo prokázáno, že neexistuje jednoduchá souvislost mezi funkční gramotností a dosaženým stupněm formálního vzdělání. To znamená, že jednotlivým složkám funkční gramotnosti je třeba věnovat pozornost v celém průběhu vzdělávání.

Nutným předpokladem rozvoje funkční gramotnosti každého člověka je jeho informační gramotnost.

Informační gramotnost je schopnost využívat informačních zdrojů , informačních a komunikačních technologií (ICT) pro zvýšení efektivity práce i zlepšení kvality života. Vzhledem k tomu , že prostředkem k získání informací jsou počítače, hovoří se rovněž o počítačové gramotnosti. Tento pojem však zahrnuje mnohem širší oblast využívání počítačů.

Součástí informační gramotnosti je jazyková připravenost zaměřená především na angličtinu.

ICT = informační a komunikační technologie (především využívání Internetu)

Důležité dokumenty týkající se zajištění rozvoje informační gramotnosti:

Dokument vlády ČR "Státní informační politika – cesta k informační společnosti"

Dokument MŠMT ČR "Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání" (4/2000)

Dokument "Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání" klade za cíl vytvořit prostředí, které umožní připravit všechny občany pro jejich aktivní a kreativní působení v informační společnosti tím, že zajistí jejich funkční gramotnost v oblasti ICT a připraví je pro efektivní využití ICT ve všech oblastech jejich konání.

K dosažení stanovených cílů je nezbytné změnit vzdělávací proces v ČR a přizpůsobit jej potřebám informační společnosti. Zajistit integraci ICT do všech složek edukačního procesu. na všech školách.

V.V. 3. 9. 2000