Náš školní výlet: Potštejn - Litice
Ve 4. třídě jsme se po celý rok ve vlastivědě věnovali České republice. Povídali jsme si o mnoha místech v naší zemi a seznamovali jsme se s historií. Pekli jsme chléb po vzoru pravěkých lidí, jménem Rostislava psali průvodní dopis pro Cyrila a Metoděje, vyráběli jsme hliněné ozdoby,…
Proto když už byly prázdniny za dveřmi, rozhodli jsme se, že podnikneme ještě jednu výpravu. Tentokrát jsme se vydali po proudu řeky Divoké Orlice, která protéká naší obcí. Doma to známe, proto jsme jeli autobusem do Letohradu a odtud už vlakem pokračovali do Potštejna. Na hrad to je ještě kousek cesty. Těšili jsme se co nám řeknou pěkného. My jsme se totiž na tuto výpravu připravovali předem, takže téměř všichni jsme už věděli spoustu informací z internetu nebo různých publikací. Chcete i vy vědět víc? Pak klikněte
zde.
Po prohlídce hradu nás zaujalo nádvoří, kde pobíhalo spoustu domácích zvířat a tak i tam jsme se chvíli zdrželi. To jsme ještě nevěděli, že se za chviličku budeme prodírat dvoumetrovými kopřivami. Zvolili jsme z hradu směr zřejmě přesně opačný než všichni ostatní turisté.
Na Vochtánce, louce pod hradem, jsme se chvíli brodili v řece, abychom se trochu osvěžili. Ale opravdu jen chvíli. Protože jsme byli všichni pěkně mokří (někteří úplně), strávili jsme chvilku sušením a pak už kalupem do Modlivého dolu.
Tam jsme se všichni moc těšili. Kluci posbírali v lese dříví a než připravili oheň, děvčata měla připraveno skoro všechno, co bylo potřeba, aby nám za chvíli mohla začít v kotlíku bublat polévka. To byla dobrota!
Po takovém obědě jsme šli pomalu, jen tak procházkou, směrem na Litice. Cestou jsme se ještě povozili na kolotočích nedaleko. Pak už byla jen zmrzlina a limonáda pod hradem Litice, a po prudkém stoupání i prohlídka hradu.Více o hradu zde
To už jsme ale byli všichni opravdu moc unavení.
Myslím, že jsme měli všichni moc pěkný den plný nejen nových poznatků, ale i legrace. Došli jsme na vlakové nadraží v Liticích a byli jsme všichni rádi, že dál už pojedeme vlakem. Ale co, druhý den už je vysvědčení a pak už nebude na únavu čas!
Zpracovala při volitelném semináři "Didaktické využití internetu" Marie Glonková, 2. ročník ZS 1/Aj